Že bych měla také talent?

Přišlo další setkání divadelního kluku. Tentokrát jsme si měli připravit společné číslo, na což jsme se vykašlali. Nebo nevím. Takže jsme pokračovali ve zpívání. Tentokrát přišla i Natalie, která minule nebyla. Vůbec se jí nechtělo. Nakonec se nechala přemluvit a vylezla na pódium. Ani si nikoho nepožádala o doprovod a začala. Byla to hrozně zvláštní písnička. Byl zde refrén: ,,Jsem tvá chuť na koláč." Musela mít opravdu hlad nebo nevím. Nikdy jsem tu písničku neslyšela. Její zpěv nebyl špatný, pouze nedosahoval úrovně ostatních. Což není vůbec špatně, pouze někdo má talent větší a někdo by musel víc trénovat.

Po této písničce nikdo nechtěl jít zpívat. Chvilku jsem o tom přemýšlela, ale poté jsem to radši zavrhla. Co když budu jako ona? Radši jsem jen mlčky sledovala ostatní. dnešní den šla zachránit Laurie, která si vzala Maxe jako doprovod.  Nikdy jsem si nevšimla, že je Natalie o tolik nižší, ale Laurie s tím mikrofonem chvilku bojovala.  Poté začala zpívat s Maxovým doprovodem. Vážně má krásný hlas a ztratila i ty zbytky trémy, co minule měla.  Konec písničky zakončila opravdu úžasně, dala do toho všechnu svoji sílu a udržela tóninu.  Jedinou sekundu bylo naprosté ticho, než se ozval hlasitý potlesk. Oproti Natalii ani nemusí trénovat. Stačí jí přijít na pódium a zvládne to.

Po Laurie se odvážil jít zpívat Stuart. Sice ten minulý duet byl krásný, ale jeho hlas zní ještě lépe, když zpívá sám. Vážně se mu to povedlo a vypadal, že ho zaskočil obrovský potlesk, který získal. Dokonce některé holky vyskočily na nohy a tleskaly. 

A pak přišlo něco, co nikdo nečekal. Rozhodla jsem se, že také zazpívám. Blíží se jen konec roku a už asi další setkání nebude.  Tak jsem se pomalu zvedla s tím, že půjdu. Všichni se na mě podívali s nevěřícím výrazem. Najednou však vylétla Nat s tím, že budeme zpívat spolu. Řekla jsem, ať tedy zpívá sama. Že společně nic připraveného nemám. Pořád se mě snažila přemluvit, abych šla zpívat s ní. Důrazně jsem řekla, že já duety nezpívám. Tedy pokud se nenacvičí. Nic proti Natalii nemám, ale myslím si, že můj hlas a ten její se k sobě absolutně nehodí. 

Došla jsem k piánu a cítila na sobě všechny oči v divadle. Byl to zvláštní a nepříjemný pocit.  Pořádně jsem se nadechla a pokusila se zapomenout, že tu nejsem sama. Začala jsem nejdříve potichu zpívat a hrát na piáno. Po chvilce jsem získala sebevědomí a najednou můj hlas zesílil a já se cítila lépe. Ani jsem si neuvědomila, že tu je někdo jiný.  Dohrála jsem a koukla s lehkým úsměvem na piáno. Najednou se objevil obrovský potlesk. Vůbec jsem to nečekala. Tolik úsměvů a tolik nadšení... to nemůže být pro mě. Říkala jsem si, zatímco mi rudly lehce tváře. Rychle jsem si sedla dozadu a radši sklopila pohled.

Nevím jestli se Natalie dotklo mé odmítnutí, ale rozhodla se jít zpívat znovu. Sedla si k piánu a začala hrát. Neříkám že hraje špatně, ale potřebovala by určitě nějaký trénink. Několikrát dokonce netrefila správnou klávesu.  Vybrala si velmi náročnou písničku, která není vůbec jednoduchá na vyzpívání pro dospělého člověka. Na tož na jedenáctiletou holku. Bohužel to bylo také poznat a něco vůbec nevyzpívala.

Nikomu se opět po vystoupení Nat na pódium nechtělo. Nevím, ale asi ostatní děsí. Co já vím. Nakonec se nechal přemluvit profesor Taylor. Vybral si písničku Wicked, jelikož prý v tomto muzikálu bude o prázdninách hrát. Není to úžasné? 

Takže takto skončilo naše poslední setkání divadelního klubu. Došla jsem se najíst a poté si na chvilku sedla na schody. Najednou se objevil Maxwell s tím, že mu sedím na místě. Nemůžu na to, že tu stále nemá jmenovku. On však neváhal a vykouzlil ohnivý nápis se svým jménem. S úšklebkem jsem si poposedla. Chvilku bylo ticho, než Maxwell prolomil ticho. POCHVÁLIL MI MŮJ ZPĚV! Vůbec jsem to nečekala. Hlavně ne od něj. Tak jsem mu řekla, že také hezky zpívá a doufám, že někdy budu hrát na piáno jako on. Závidím mu, že umí tak krásně hrát. Bylo vidět že se stále zlobí, ale asi mi pomalu začíná odpouštět.  Což je dobře.

Poté jsme se rozloučili a odešli jsme každý do své koleje. Byl to příjemný den. Dokonce jsem překovala svůj strach ze zpívání před plným divadlem. Myslím, že si to budu dlouho pamatovat.